Výzva Zvonečníku ministrovi Brabcovi - limit sirnatost

tisková zpráva, 15.1.2019, Praha, Zvonečník, z.s.

Zvonečník se s podporou odborníků, Česko proti chudobě a Zeleného kruhu obrátil na ministra životního prostředí Richarda Brabce s žádostí k jednání ve věci zavedení limitu pro sirnatost uhlí do neodsířených zdrojů a řešení dostupnosti palivového dřeva.

Překvapující je, že emise síry v boji státu za lepší ovzduší se již vůbec neřeší, viz tisková zpráva MŽP z 8. 11. 2018 URL: https://www.mzp.cz/cz/news_181108_ovzdu%C5%A1%C3%AD

Neodsíření hnědouhelných elektráren a tepláren v 80. letech minulého století přinášelo problémy s kyselými dešti. Oslabené lesní porosty se srovnávaly s měsíční krajinou, šířil se v nich kůrovec, zkoušely se také různé nevhodné nepůvodní druhy dřevin a uměle byly ničeny lesní půdy. Odsíření či plynofikace velkých zdrojů problém sirnatých dešťů výrazně zlepšil a naprostá většina obyvatel Česka oceňuje tento úspěch přes velké nutné finanční nároky.

Jenže problém s ovzduším se netýká jen velkých energetických zdrojů. Když pomineme dopravu, inverzní situace připomínají také problém s domácími kotly. Proto se přistoupilo k podpoře výměn domácích kotlů. Tyto výměny sice řeší lepší hoření organických a uhelných paliv místo sazí, oxidu uhelnatého a organických karcinogenů ideálně až na oxid uhličitý, ale nemohou řešit nevhodné složení paliva s větším obsahem síry.

Různé druhy uhlí se liší obsahem uhlíku, popelovin, síry a dalších příměsí. Síra se při spalování uhlí přeměňuje na oxid siřičitý (SO₂) až oxid sírový (SO₃), přičemž oba tyto plyny mají větší hustotu než vzduch (2,26× větší a 1,53× větší). Při vylétnutí z nevysokého komínu domu proto klesají k zemi i bez zásadního přispění teplotní inverze a reakcemi s vlhkostí ve vzduchu či v dýchacím ústrojí vzniká až kyselina sírová. Expozice vede k dráždění očí a dýchacích cest, poškozuje plíce či rozvíjí astma. Rodinné domky v rozptýlené zástavbě dosud bývají vytápěné uhlím. Po odsíření a odprášení velkých průmyslových zdrojů jsou stále desetitisíce lokálních topenišť hlavním zdrojem škodlivých imisí při zhoršených rozptylových podmínkách v topném období.

Domácí kotle nemohou mít odsíření a jedinou možností snížení emisí oxidů síry je použití vhodných paliv s nízkým obsahem síry. Z plynných paliv jde například o zemní plyn. Síra je biogenní prvek, ale jen v zanedbatelném množství je přítomná ve dřevě. U uhlí pak bývá různé množství síry podle druhu a navíc ne vždy větší množství jednoho levného druhu uhlí uvolní také více energie, než menší množství jiného dražšího uhlí. Sirnaté uhlí má vyšší výhřevnost a jeho spalování provází zápach.

Navrhujeme v neodsířených zdrojích zavedení limitu spalování uhlí s obsahem síry do 0,5%. Způsob ukotvení do legislativy je právní otázka pro právníky MŽP a jednání s dalšími odborníky, v minulosti zde určitou roli měla vyhláška 13/2009 Sb. §3. V prodejnách paliv je obsah síry u jednotlivých paliv uváděný. Obsah síry je totiž důležitý i z hlediska životnosti kotlů a komínů a řada zákazníků se orientuje kvalitativně, nikoli jen cenou jednotkových množství paliv. Uhlí s vyšším obsahem síry by z dolů mohlo směřovat jen do velkých odsířených zdrojů. Pověřený orgán státního dozoru by pak dodržování mohl kontrolovat jak u prodejů uhlí s nadlimitní sirnatostí z uhelných společností, tak na úrovni nabídky na trhu u prodejců paliv. Dosavadní zásoby na straně spotřebitelů by se již neřešily, naopak větší význam vychází pro osvětu mezi spotřebiteli. K debatě zvolenému limitu sirnatosti 0,5% může vyhovět i řada uhelných paliv, je ale jednoznačný a neumožňuje prodej již některých druhů hnědého uhlí klamavě prodávaných za "nízkosirnaté".

Asi logicky lze namítat sociálními dopady, kdy levným sirnatým uhlím dosud běžně topí chudší domácnosti. Pro ně mimochodem přes spoluúčast nebyly dostupné ani investice do nových kotlů s kotlíkovými dotacemi a mohou se točit v bludném kruhu energetické chudoby. Řešení vidíme ve zvýhodnění nabídky dřeva pro palivové účely do neodsířených zdrojů. Zvýšení spotřeby cenově atraktivního dřeva v chudších domácnostech na úkor uhlí je směrem k většímu využití obnovitelné energie a čistějšímu ovzduší.

Vhodné je jednak řešení využití smrkového dřeva z hospodářských lesů napadených kůrovcem před využitím v odsířených elektrárnách. Toto dřevo je pro palivové účely velmi vhodné kvůli vyššímu proschnutí a velkému dostupnému množství s ohledem na kalamitní stavy v lesích. Odkorněné či již suché kmeny nejsou rizikem pro šíření kůrovce a dobrá dostupnost palivového dřeva snižuje jeho cenu. Masivní spálení dřeva v odsířených elektrárnách ale může zhoršit fyzickou i cenovou dostupnost tohoto nízkosirnatého paliva pro neodsířené zdroje chudších domácností.

Vhodné ekonomické nástroje v podobě např. daňového zvýhodnění prodeje palivového dřeva mohou dále zajistit, aby české dřevo zbytečně nekončilo jako kulatina či bílá štěpka v zahraničí, ale bylo čím levně topit v Česku. To má zvláštní význam pro energetické využití původních listnatých dřevin, které z ekonomických důvodů byly lesníky již v dřívějších dobách nahrazovány jehličnany. Zřejmá je ekologická nestabilita vzniklých lesů. Větší podpora sázení a podpora palivového využití by původní listnaté dřeviny zatraktivnila přes větší podíl odpadní biomasy a obtížnější výrobní využití jejich dřeva.

Výzvu podporují tyto osobnosti:

prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. - toxikolog

RNDr. Mgr. Michal Bittner, Ph.D. - ekotoxikolog

prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc. - biogeochemik

doc. Ing. Luboš Babička, CSc. - bioenergetik

RNDr. Jan Hovorka, Ph.D. - analytik kvality ovzduší

RNDr. Petr Petřík, Ph.D. - botanik AV ČR

PhDr. Robin Böhnisch - ředitel správy KRNAP

Ing. Norbert Buchta - lesní inženýr

Česko proti chudobě - koalice humanitární a rozvojové pomoci

Zelený kruh - asociace ekologických organizací ČR

Celý text výzvy je ke stažení na URL: www.ebotanika.net/zvonecnik/dok/190115limitsirnatost.pdf